Dopad západních sankcí na Rusko je velký, svědčí o tom i fakt, že největší země světa nezaplatila svůj dluh. Ruská ekonomika postupně upadá, píše americký týdeník Newsweek. Data ruského statistického úřadu ukazují, že výroba se propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče. Pokles zaznamenal i maloobchod.
Ruský prezident Vladimir Putin na své první zahraniční cestě od začátku invaze na Ukrajině v turkmenské metropoli Ašchabad, kde se zúčastnil summitu zemí sousedících s Kaspickým mořem.
Celkově se index průmyslové výroby v Rusku meziročně snížil o 1,7 procenta.
I když se zdá, že se jedná o poměrně nízké číslo, odráží klesající trend. Je v enormních propadech materiálů, které ovlivňují výrobu konkrétních produktů. Nejvíce utrpěla výroba aut, která je nyní o 96,7 procenta nižší než loni. Výroba nákladních automobilů se propadla o 39,3 procenta, výroba dieselových a benzinových motorů o 58 procent. Výroba dieselových lokomotiv o 63,2 procenta a výroba nákladních vagónů o 51,8 procenta.
Francouzská automobilka Renault, která ovládala největší ruskou automobilku AvtoVAZ, pozastavila výrobu ve svém závodě v Moskvě. Tento krok učinila pod tlakem ukrajinských lídrů, kteří tak reagovali na ruskou invazi. Renault později souhlasil s prodejem svých ruských aktivit za symbolickou částku.
Nákladní letecká doprava se meziročně snížila o 86 procent, což má dopady i na další produkty. O 58,1 procenta se oproti roku 2021 snížila také výroba chladniček ao 59,2 procenta výroba praček. Zajímavé je, že o 24,5 procenta klesla také výroba cigaret, poznamenal Newsweek.
Válka prudce zvyšuje ceny hnojiv, Rusko bylo jejich klíčovým vývozcem
Grafy ukazují, že maloobchodní obrat se také snížil ve srovnání s loňským rokem, pokles je ale vidět i oproti začátku letošního roku. Velkoobchodní obrat se také prudce snížil, oslabená spotřebitelská poptávka je pravděpodobně odrazem nižších mezd v době vysoké inflace.
Pokles průmyslové výroby je sice menší, než očekávali západní ekonomové, ale pokles ekonomiky je nepopiratelný. Dokonce i ruská centrální banka uvedla, že letos očekává pokles hrubého domácího produktu o 7,8 procenta. Západní ekonomové očekávají téměř dvojnásobný propad. Institut pro mezinárodní finance odhaduje propad o 15 procent.
Jedna z nečekaně dobrých zpráv pro Rusko přišla z trhu práce, kde byla rekordně nízká míra nezaměstnanosti, konkrétně 3,9 procenta. Vzhledem k tomu, že vysoká inflace nadále snižuje reálné mzdy, není pravděpodobné, že by se vysoká zaměstnanost promítla do poptávky. Dnešní ochota lidí utrácet proto zřejmě nebude schopna zvrátit recesi, která Rusko s největší pravděpodobností čeká.
